Zámek Děčín je hrad přestavěný na zámek, který naleznete v Děčíně na pískovcové skále na pravém břehu Labe nad soutokem Labe a Ploučnice. Zámek vlastní město Děčín a tvoří nepřehlédnutelnou dominantu města.
Tyčí se 40 metrů nad hladinou řeky Labe a jeho věž dosahuje výšky 51 metrů.
Trošku z historie
Předchůdcem děčínského zámku bylo dřevěné hradiště, vystavěné zřejmě na konci 10. století jako opěrný bod českého knížete pro správu okolní oblasti, tzv. děčínské provincie. První písemná zmínka o této provincii pochází z roku 993, vlastní hradiště je poprvé zmíněno k roku 1128. Tento původní dřevěný objekt byl ve 13. století přestavěn na kamenný královský hrad, který kolem roku 1305 přechází za nejasných okolností do rukou mocného rodu Vartenberků.
Přesnou podobu původního středověkého hradu neznáme. Víme však, že byl rozdělen na dvě části – horní (zadní) a dolní (přední), které fungovaly víceméně samostatně. Tato dispozice zůstala zachována až do konce 18. století a nezměnilo ji ani dobytí a vypálení hradu roku 1444. Díky četným pozdějším přestavbám se ze středověké podoby hradu dochovalo jen několik drobných fragmentů. K významnější proměně sídla došlo ve 2. polovině 16. století, kdy byl zámek v držení saského rodu rytířů z Bünau, kteří dolní hrad postupně přestavěli na renesanční zámek. Součástí úprav se stala také velkolepá malířská výzdoba slavnostního sálu. Rudolf z Bünau zde nechal v životní velikosti vyobrazit celkem 22 členů své rodiny. Tyto fresky byly bohužel zničeny během stavebních úprav na konci 18. století, naštěstí byly nedávno ve sbírkách Národního muzea objeveny jejich kopie z roku 1775.